Rozhovor otce se synem

4124226230_910ab8f56b_o

Syn: “Tati, můžu se Tě na něco zeptat?”

Otec:” Jasně, o co jde?”

Syn:”Táto, kolik vyděláváš za hodinu?”

Otec: “Do toho Ti nic není. Proč se na takové věci ptáš?”

Syn:”Prostě jsem to jen chtěl vědět. Prosím, řekni mi, kolik vyděláváš za hodinu?”

Otec:”Jestli to tedy musíš vědět, tak dělám asi 2500Kč za hodinu.”

Syn:”Můžu si půjčit 1000Kč?”

Otec je dopálený.

“No to snad nemyslíš vážně! Ty ses mě ptal kolik vydělávám, jen aby sis mohl ode mě vzít peníze? Mám velmi náročnou práci a dělám ji, abychom si mohli všechno dovolit a ne proto, aby sis mohl kupovat drahé a hloupé hračky, kterých máš stejně dost. Běž do svého pokoje, hned!”

Syn v tichosti odejde do svého pokojíčku a zavře dveře.

Otec je rozčilený. To je všechno naší výchovou, kluk má všechno a je tak drzý. Měl bych přitvrdit a držet ho víc zkrátka. Jak může být takto sobecký?

Zhruba po hodině, když otec se trošku uklidnil a emoce mu nezatemňovaly mysl, začal přemýšlet.

Možná potřeboval něco důležitého. Neříká si často o peníze. No, vlastně si nikdy o peníze neřekl. Šel za chlapcem do pokoje. 

Otec:”Spíš?”

Syn: “Ne, tati, jsem vzhůru.”

Otec: “Možná jsem byl na tebe moc tvrdý. Přinesl jsem ti tu tisícovku. Tady máš.”

Chlapec se rozzáří. “Díky, tati.” Nadzvedne polštář a vytáhne pokladničku. V ní má více bankovek a otec zahlédne další tisícovku. Najednou mu bleskne hlavou, že se nechal opět natáhnout. Má peněz dost, jen je nenasytný a vytáhl z něj další. Člověk má dát na první intuici. Začíná rudnout a ruce se mu začínají třást.

“Můžeš mi vysvětlit, proč jsi po mě sakra chtěl další prachy, když jich máš plnou pokladničku?”

Syn: “Neměl jsem dost, ale teď už mám. Děkuji. Chlapec se rozzářil. “Chyběla mi právě ta tisícovka, víš. Teď si už můžu koupit hodinu Tvého času. Přijdeš zítra o hodinu dřív z práce a povečeříš se mnou?”

Otci hrkly slzy do očí. Objal syna a v duchu prosil o odpuštění. Všechna zlost a zlé myšlenky, které se o jeho synovi vyrojily v jeho hlavě byly o něm. To on sám je podezřívavý, on sám je majetnický a sobecký. Jen on chce hromadit další a další peníze. Pracuje tolik, že celý život mu protéká mezi prsty. Nemá čas na dvě nejdůležitější věci v životě.

Být sám se sebou v harmonii - být klidný, vyrovnaný a jemný.

Milovat svou rodinu a trávit s ní čas - znát své nejbližší a naslouchat jim.

 

Ponaučení:

Myšlenky, které Vás napadají o druhých lidech jsou často o Vás samotných. Pozorujte své myšlenky, které posuzují, nadávají nebo hodnotí ostatní. Často Vám chtějí ukázat jací jste Vy sami.

Dejte si do pořádku své priority. Chovejte se a jednejte podle nich. To nejdražší, co v životě máme je čas. Tím platíme všechno, co si v životě dopřáváme. Neplatíme penězi, platíme svým životem, svým časem. Protože čas jsou peníze, přece. V zaměstnání trávíme většinu volného času a poté kupujeme věci, které ani nepotřebujeme nebo nemáme čas využívat plně, protože jsme v práci. Zamyslete se na chvilku a zastavte se v kolečku. Tento svět je nádherný právě v tom, že máme možnost volby. Můžeme si zvolit, co budeme dělat a jestli nás to bude naplňovat. Všímejte si věcí, které stojí za to a mějte je ve svém žebříčku hodnot na nejvyšším stupínku. Těmito věcmi jsou rodina, dobří přátelé, Váš klid v duši a všeobjímající láska.